Fotografování se věnuje již od mládí a stalo se jejím velkým koníčkem. S ním zapomene na všední starosti a užívá si momentální radost z mimořádných a často nečekaných, úžasných pohledů, které se jí naskytnou. Občas zůstane ohromeně stát, když vidí tu hru barev a stínů, zapomíná stisknout spoušť a jen se tak kochá …

Nejraději fotí Bezděz a Bělou pod Bezdězem, odkud pochází. Jsou to náměty vypadající stejně, ale pokaždé jsou jiné a vždy ji něčím překvapí.

Focení se věnuje od mládí. Začínal fotit s fotoaparátem Zenit a Pratica. Od roku 2018 se focení věnuje více a snaží se v této oblasti vzdělávat. Jeho hlavní témata fotografií jsou portrét, glamour a divadelní fotografie.

K fotografování měl blízko už jako malý, ale sám fotí až od roku 2005, kdy začal dokumentovat své cesty po Evropě. Od roku 2006 začal fotit i v Česku a navštěvovat fotoklub v Mladé Boleslavi.

Fotografie krajiny v posledních letech střídá s různými motivy a snaží se především vyhledávat jednoduchost a krásu v obyčejném světě kolem. Od roku 2008 také fotí portrét a akt, ke kterým se stále rád vrací.

Systematicky fotografuje od roku 1999. K nejoblíbenějším námětům patří krajina a krajinný detail, příležitostně pak makro a nalezená zátiší. Fotografování spojuje s poznáváním nových krajů, ale rád se vrací na známá místa, aby zde zachytil často neopakovatelnou světelnou atmosféru.

Další fotografie z jeho tvorby můžete shlédnout na internetových stránkách.

čestný člen

Fotografie mu přináší potěšení a uspokojení od roku 1978. Pracuje analogovou technikou a posledních deset let pouze černobíle. Na oblíbené téma krajiny používá fotoaparáty od kinofilmu po formát 6x9.

Fotografování se vážněji věnuje od roku 2000. Je členem fotoklubu Sokol od roku 2001.

Zpočátku se účastnil velehorských expedic a vydával kalendáře, od roku 2005 se specializuje na fotografování evropských orchidejí.

Fotografování ho provází od fotokroužku na základní škole. Od začátku devadesátých let byla dvacetiletá přestávka.

Návrat byl o to lepší, že se stává členem fotoklubu. Tady dostává práce správný směr a řád. Věnuje se většinou fotografování přírody a krajinného detailu. K toulání přírodou dnes používá jízdní kolo. Fotografování a cyklistiku považuje za čisté radosti svého života.

Pomalu opouští analogovou techniku a věnuje se více digitální fotografii.

O fotografii se začal zajímat v roce 1978 díky svému otci a později jeho zájem prohloubil učitelZDŠ p.Hylmar Z. Fotografování a práce ve fotokomoře jej uchvátila natolik, že se v podstatě nezajímal o nic jiného. Jeho prvním vlastním fotoaparátem byla Vilia a fotil v podstatě vše, hlavně však dění okolo sebe. Fotografování se postupně stalo jeho největším koníčkem.

Jejím minimalistickým přístupem k fotografování,který se projevuje již při volbě technického vybavení, nejraději objevuje skryté světy detailu a nechává se unášet do světa abstrakce. Má ráda, když se věci zdají být něčím jiným, než ve skutečnosti jsou. Fotografování je jejím koníčkem, který využívá i ve svém profesním životě. Její zájem o vizuální kulturu je protkán cestou edukace, ve které spolupracuje s rozmanitou věkovou skupinou.

Nejraději fotí detaily v přírodě, zvířata a krajiny (jak české, tak i ty zahraniční). Momentálně je pro ni velkou výzvou focení vlastních dětí, jelikož jsou nevyzpytatelně v pohybu a tak jsou pro ni tím pravým fotografickým adrenalinem. Při focení lidí ráda snímá přirozené spontánní fotky, ze kterých sálá kouzlo přítomného okamžiku.

Členem fotoklubu od roku 1976.

Po studiích na Pražské fotografické škole (prof. Šmok a dr. Vlášek) a na Institutu výtvarné fotografie (prof.Birgus) pracoval ve fotoklubu Domu kultury jako umělecký vedoucí (1989–1991).

Po roce 1989 profesionální fotograf.

Ve výtvarné fotografii oblíbené téma reportáž, krajina a její detail.

Ranné dětství a mladost prožité v lůně hor středního Slovenska nemá dlouhou cestu k tomu, aby se z okna pokoje koukal na okolní zalesněné kopce přes hledáček fotoaparátu. A tak v jedno lednové ráno v roce 1995 se do těch strmých strání vydal s tehdy nově pořízenou Praktikou a začaly vznikat první snímky. Toto téma přírody a krajiny zůstalo v jeho tvorbě dominující už napořád. O své zdařilé fotografie se v nedávné minulosti pravidelně dělil s horským časopisem Treking.

Fotografuje již od dětství, kdy se učila na fotoaparátu Flexaret. Postupně přešla na digitální fotografii, absolvovala fotografický kurz a dále už je jenom samoukem. Ráda cestuje, zejména po Asii, takže na svých snímcích zachycuje neopakovatelné okamžiky z cest, přírodní krásy, zajímavé tváře lidí, detaily rostlin, odlišnou architekturu. Výlety s fotoaparátem jsou už životní styl. Fotografování se prolíná  i s malířskou tvorbou, ve které se rovněž odráží motivy z Asie.

Kouzlo fotografie objevoval ve fotokomoře díky svému otci už jako malý kluk. Díky němuexponoval své první snímky a získal zkušenosti s technikou focení i vyvolání. Vážněji se pak k focení dostal o mnoho let později, v období, kdy se začala postupně objevovat digitální fotografie. K té se nakonec přiklonil, i když klasickou má stále rád a snaží se zachovávat stará pravidla z analogu, zvláště dnes, kdy nízké náklady na snímek svádí ke „cvakání“ namísto fotografování.

Fotografovat začal v roce 1978 pouze do rodinného alba. Vážněji se fotografování věnuje od roku 2002a členem fotoklubu se stává v roce 2008. Nejraději fotografuje krajinu, krajinný detail, nebo nalezené zátiší. K jeho oblíbeným místům pro fotografování patří hlavně Šumava, Jizerské hory, nebo Český ráj, ale i jiná místa, kam se rád vrací a fotí proměny přírody.

Fotí stále na černobílý film od kinofilmu po střední formát 6 x 7 cm. Své snímky si sám zpracovává, od vyvolání negativu až po finální fotografii. Digitální fotografii se ale nevyhýbá a od roku 2014 používá pro barevné snímky digitální zrcadlovku Canon. Pobyt v přírodě s fotoaparátem a případně na kole, protože autem se všude dostat nelze, je pro něj obrovský relax a jak se říká, „dobíjení baterek“.